Jako prezident bych zejména dbal o praktické dodržení slibu prezidenta po celé funkční období:

• „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“

Ačkoliv je ve slibu obsaženo vše, a ze zákona nelze k němu nic dodat, při složení slibu do rukou předsedy Senátu, přesto na tomto místě mohu nejen věřící křesťany ujistit, že jsem ve svém konání provázen, motivován a inspirován vírou a z ní vycházející mravností a láskou. Ačkoliv je Česká republika, žel Bohu, z většiny ateistická, tak stejně, jako to činil T.G. Masaryk, vnímám i výkon úřadu jako službu Bohu. Však také více jak polovina ze současných 13 dní státních svátků se váže ke křesťanství.

Z výše uvedeného vyplývá, že bych v tomto duchu pečoval jak o personální otázky, tak o otázky správy majetku mi propůjčeného k výkonu úřadu, jakož i šetrnému čerpání rozpočtu úřadu, aniž by došlo k omezení jeho řádné činnosti. Přesto bych rád často navštěvoval občany a státní úřady, abych měl dobrý přehled o dění ve státě. Také společnosti, a zejména ty, které stát podporuje nejrůznějšími dotacemi a investičními pobídkami, by byly častým cílem mých cest. Z hlediska nákupů pro chod úřadu bych preferoval tuzemské dodavatele zboží a služeb a to s jasnou vlastnickou strukturou. Jako státní dary bych vybíral české výrobky, které by poukazovaly na um českých rukou.

Z hlediska historického vnímám občany Slovenska jako sestry a bratry. Stejně jako mnoho občanů v obou republikách vnímám rozdělení Československa na dvě republiky za nešťastné a oslabující, pro většinu občanů nechtěné, a pokud by byla politická nebo občanská vůle, byl bych jednoznačně pro obnovu Československa. Proto by také má první zahraniční cesta směřovala na území Slovenské republiky, neb jí mám za součást mé domoviny, v které jsem i řadu měsíců žil a pracoval. Důkazem je toho jak mé občanství v době mého narození, tak skutečnost, že dědeček mé manželky, Viliam Masaryk, odtud pocházel.

Rád bych vyšel vstříc i příjemnějšímu průchodu občanů a turistů prostory Pražského hradu. Žel mám za to, že nelze zcela vyhovět, díky zvyšující se pravděpodobnosti teroristických útoků v Evropě, a zrušit kontroly návštěvníků. Proto bych jednal o přechodu na namátkové kontroly a to jak po vstupu, tak při pobytu v prostorách, pokud by bylo podezření na nebezpečné jednání. Předpokládám, že dostatečný kamerový systém je již instalován.

Protože se v minulosti objevily výhrady vůči pořádání soukromých oslav zaměstnanců úřadu ve veřejně přístupných a schválených prostorách k pronájmu, zaměřil bych se na takové možnosti a podmínky pronájmu, aby byl tento proces příjemnější a transparentnější v případě zájmu o tyto prostory občany a institucemi státu s tím, že tématicky budou korespondovat s reprezentativním účelem těchto prostor. Zároveň však s podmínkou zajištění bezpečnosti a ochrany nejvyššího státního úřadu a jeho prostor i zaměstnanců.

Body programu:

• Státní zájmy České republiky
• Stát musí sloužit mravním účelům
• Stop státní propagaci a podpoře islámu
• Podporuji zaplacení veřejného dluhu ČR a vyrovnaný státní rozpočet